„Cesta ze žlutých cihel“, kterou na dně Atlantského oceánu objevili mořští archeologové, dovedla vědce ke dvěma dávno ztraceným dánským otrokářským lodím.
Podle historických záznamů tyto lodě, pojmenované „Frederick Čtvrtý“ a „Christian Pátý“, ztroskotaly u pobřeží Střední Ameriky v roce 1710.
„Frederick Čtvrtý“ byl zapálen a „Christianus Quintus“ byl odříznut kotevním lanem a zničen příbojem. Po tři století však nikdo přesně nevěděl, kde se pozůstatky těchto lodí nacházejí.
V Kostarice lidé dlouho věděli o dvou vracích lodí u pobřeží národního parku Cahuita, ale mysleli si, že jde o pirátské vraky.
Vše se změnilo v roce 2015, kdy američtí námořní archeologové našli na jednom z vraků žluté cihly, což vyvolalo nové otázky o jejich historii.
Vědci z Dánského národního muzea a Muzea vikinských lodí provedli v roce 2023 podmořské vykopávky lodí a odebrali vzorky dřeva z jednoho z vraků, cihly a několik hliněných trubek.
V neděli 4. května tým zveřejnil výsledky analýzy těchto předmětů, které odhalily, že vraky lodí jsou ve skutečnosti pohřešovanými pozůstatky lodí Frederick Čtvrtý a Christiana.
„Výsledky analýz jsou velmi přesvědčivé a již nemáme žádné pochybnosti o tom, že se jedná o vraky dvou dánských otrokářských lodí,“ uvedl spoluautor studie David Gregory z Dánského národního muzea.
„Cihly jsou dánské, stejně jako klády, které jsou navíc zuhelnatělé a plné sazí od ohně. To dokonale odpovídá historickým důkazům, které říkají, že jedna z lodí shořela,“ dodal v prohlášení.
Měření cihel ukázalo, že mají stejnou velikost jako žluté „flensburské“ cihly používané v Dánsku a dánských koloniích v roce 1700. Analýzy jejich hlíny potvrdily, že pocházejí z Dánska – konkrétně z pláže Iller Strand nebo z městečka Egersund.
Obě tato místa se nacházejí v blízkosti Flensburského fjordu, kde se podle Dánského národního muzea v 18. století nacházela velká cihelna.
Vědci použili datování podle letokruhů stromů, aby určili, odkud pochází dubové dřevo získané z jednoho z vraků. Zjistili, že pochází ze stromu, který rostl v západní části Baltského moře a byl pokácen mezi lety 1690 a 1695.
Dřevo bylo také zuhelnatělé a pokryté sazemi, což odpovídá historickým zprávám o zapálení jedné z lodí.
Hliněné dýmky jsou dalším důkazem, že lodě byly dánské, protože se ukázalo, že se jedná o dýmky holandské výroby, které byly v té době na palubách dánských lodí běžné.
„Velikost, tvar a vzory na dýmkách naznačují, že byly vyrobeny krátce před ztroskotáním lodí v roce 1710,“ uvedli vědci.
Gregory vedl studii společně s námořním archeologem Andreasem Kallmeyerem Blochem, který se již mnoho let snaží určit původ vraků lodí v Kostarice.
„Tohle je zdaleka nejbláznivější archeologické vykopávky, jakých jsem se kdy účastnil. Nejen proto, že je to velmi důležité pro místní komunitu, ale také proto, že jde o jeden z nejdramatičtějších vraků v dánské historii a nyní přesně víme, kde k němu došlo,“ uvedl Bloch v prohlášení.
Dánsko zakázalo transatlantický obchod s otroky v roce 1792, ale otroctví skutečně zrušilo až v roce 1847.
V roce 2022 byla na dně Tichého oceánu objevena skutečná žlutá cihla, která se nenacházela v podpalubí lodi. Naznačovalo stopy po bájné Atlantidě, ale vědci našli realističtější vysvětlení.
Autor textu: Daria Klivenková
Materiály použité v Daily Mail
Zdroj článku:
