Ve skutečnosti existuje mnoho nečekaných důvodů, proč se nepořádek může vyskytovat.
Pokud váš domov vypadá zanedbaně, nemusí to nutně znamenat, že jste líní. Ve skutečnosti existuje mnoho nečekaných důvodů, proč může nepořádek vznikat, od osobnostních rysů až po duševní stavy.
Huffpost vysvětluje, jak zjistit, zda je nepořádek neškodnou součástí životního stylu, nebo signálem hlubšího problému.
Možná máte ADHD
Nepořádek a dezorganizace jsou typickými projevy poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Narušení výkonných funkcí mozku ztěžuje plánování, zahájení a dokončení úkolů.
Kvůli problémům s pracovní pamětí se člověk může snadno rozptýlit a zapomenout na své záměry. Například vejdete domů a odložíte klíče kamkoli, protože vás rozptýlilo něco jiného. Tyto činnosti se často dějí nevědomě, což vede k hromadění nepořádku. Zároveň i jednoduché úkoly mohou vyvolat pocity zahlcení a otupělosti.
Můžete pociťovat deprese nebo úzkost
Náš fyzický prostor často odráží náš emocionální stav. Když je člověk v depresi nebo je vyčerpaný, má problém udržet si doma pořádek. Deprese ovlivňuje motivaci a schopnost jednat, což ztěžuje i jednoduché domácí práce. Úzkost a deprese také zhoršují soustředění, takže i malé úkoly se zdají být zdrcující.
Studie navíc ukazují, že nepořádek zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu. Výsledkem je začarovaný kruh: emocionální potíže vytvářejí nepořádek a nepořádek zvyšuje stres.
Možná prožíváte stresující životní změnu
Velké životní změny mohou narušit rutinu i těch nejorganizovanějších lidí. Psychosociální stresory, jako je stěhování, svatba nebo rozvod, mohou snížit prioritu domácích prací. Obzvláště náročným obdobím je narození dětí, kdy se pracovní zátěž dramaticky zvýší.
Řešení rutinních a domácích záležitostí vyžaduje více energie, které může být nedostatek. Mezi další stresující události patří odchod na vysokou školu, změna zaměstnání nebo hormonální změny. I ti nejpřesnější lidé mohou zjistit, že jim doma něco uniká.
Může pro vás být emočně obtížné vyčistit si věci.
Úklid může vyvolat nečekané emocionální reakce kvůli asociacím s minulostí. Staré věci, například vstupenky na koncert nebo dárky, vám připomínají lidi nebo události, což vyvolává nostalgii. Někdy vás pozitivní vzpomínky přimějí k tomu, abyste si danou věc ponechali, i když už ji nepotřebujete.
Jindy negativní emoce způsobí, že se člověk kontaktu s určitými předměty vyhýbá. Takové obtíže komplikují proces třídění a vyřazování harampádí. I ten nejmenší předmět může vyvolat vlnu emocí, která proces uspořádání prostoru zdržuje.
Můžete mít příliš klidnou povahu
Povahové vlastnosti hrají důležitou roli v postoji k pořádku. Lidé s vysokou svědomitostí bývají organizovaní, disciplinovaní a pořádní. Lidé s uvolněnějším přístupem si s nepořádkem nemusí příliš lámat hlavu. Je méně pravděpodobné, že se budou cítit nepříjemně kvůli rozházeným věcem, a je méně pravděpodobné, že to budou považovat za problém.
Většina lidí se nachází někde uprostřed mezi těmito extrémy. Je důležité si uvědomit, že pro některé lidi není nepořádek zdrojem stresu, ale přirozeným stavem.
Možná jste nerozhodní
Nerozhodnost je často doprovázena hromaděním věcí v důsledku odkládání rozhodnutí. Člověk může váhat, zda si určitou věc ponechat, nebo ji vyhodit. Ze strachu, že se rozhodne špatně, se vyhýbá jakémukoli rozhodnutí.
Časem to vede k nárůstu nepořádku v domácnosti. Tomuto typu chování se také říká prokrastinace v rozhodování.
