Foto: sasazawa, AdobeStock
Království hub je tak rozsáhlé a rozmanité, že mu můžete rozumět několik sezón, nebo dokonce let. Tento výběr pomůže začátečníkům zvládnout a zkušeným houbařům osvěžit paměť. Shromáždil pro vás nejoblíbenější jedlé houby s fotografiemi, názvy a popisy!
1. hřib bílý
Nejcennější houba, která se nejčastěji používá v kuchyni. Má hustou dužninu s výraznou chutí a vůní. Bílá houba je hřib kovář. Klobouky zvláště velkých exemplářů dosahují až 50 cm.
Foto: pazlyigra
2. Hlíva ústřičná
Říká se jí také hlíva ústřičná a v přírodě patří mezi dravé houby. Pro člověka je však zcela bezpečná. Čím je hlíva starší, tím je tužší, ale stáří se snadno určí podle prům klobouku. Ty mladé měří do 10 cm.
Foto: m.brilio
3. Polské houby
Jedná se o jednoho z nejoblíbenějších zástupců hřibů, ne-li nejoblíbenějšího. Velmi cenný kulinářský produkt, který se připravuje téměř na jakýkoli způsob. Navenek polský hřib připomíná bílý hřib.
Foto: zen.yandex
4. Foxy
Jasně oranžový odstín a charakteristický tvar lišky je těžké nepoznat. Kloboučky mladých hub jsou mírně vypouklé, ale s přibývajícím věkem mění tvar a stáčejí se.
Foto: gdegriby
5. Openok
Tato hustá a velmi chutná houba je vlastně parazit, který roste na pařezech a stromech. Velikost klobouku se pohybuje od 2 do 15 cm a jeho načervenalá barva se směrem ke středu stává světlejší.
Foto: vk
6. Champignon
Nejoblíbenější a „každodenní“ jedlá houba. Jejich klobouk je mnohem větší než stonky a barva se pohybuje od šedavé po hnědou. Průměr jednotlivých zástupců dosahuje až 20 cm.
Foto:mons.wikimedia.org
7. Podberezovik
Tato houba je snadno rozpoznatelná nejen podle místa růstu, ale také podle své jasné vůně. Podberezovky lze připravit na jakýkoli způsob – jsou dobré do jakéhokoli pokrmu. Hlavně si je nezaměňte s hřibem žlučníkem!
Foto: povar24.info
8. Podosinovik
Chuťově i celkovou výživovou hodnotou se hřib osikový blíží hřibu bílému. Má vysokou, tlustou stopku, hnědý nebo olivový klobouk a masitou, světlou dužninu, která na vzduchu tmavne.
Foto: gdegriby
Nejedlé houby: názvy, fotografie a popisy jedovatých hub
9. Jedlé houby deštných pralesů
Navzdory názvu se jedná o zástupce žampionů. Je ceněna pro svou výraznou houbovou chuť, ale k vaření se používají pouze velmi mladé houby. S přibývajícím věkem se dužnina stává tuhou.
Foto: resurs032
10. Barevný deštník
Jedná se o velmi chutnou houbu, kterou by však měli sbírat pouze zkušení houbaři. Je velmi snadné si ji splést s jedovatými příbuznými, nebo dokonce s muchomůrkou. Jak roste, klobouk dosahuje kolosální velikosti až 50 cm.
Foto: vyzhivaj
11. Maslenok
Nejoblíbenější zástupce stejnojmenného hu. V některých oblastech je houba známá pod názvem bogotovik. Masáky jsou poměrně malé, příjemného krémového odstínu, s originální máslovou chutí.
Foto: gdegriby
12. Cheesecake
Skupina těchto hub má několik desítek hů a téměř všechny jsou jedlé. Sýrovce poznáte podle zahnutých okrajů klobouku, ale barva se pohybuje od šedé po červenou.
Foto: agronomu
13. Kroužkový uzávěr
Je snadno rozpoznatelný podle velké kuželovité čepičky a krémové barvy. Bílá dužnina na řezu rychle žloutne a praská. Problémem je, že klobouk má mnoho jedovatých dvojníků.
Foto: all4desktop
14. Psh ovčí
Snadno se pozná podle velké světlé čepičky, která s věkem praská a dkovatí. Mladé houby se dají jíst i syrové. V některých oblastech je tento h zapsán v Červené knize.
Foto: macroid
15. Pravá ška
šeň pravá patří do čeledi sýrovitých. Má nálevkovitý klobouk s okraji stočenými dovnitř. Má hořkou chuť, ale příjemnou ovocnou příchuť.
Foto: sdelai-lestnicu
16. Shiitake
Jedná se o oblíbenou japonskou houbu, bez které se asijská kuchyně neobejde. Úspěšně se pěstují téměř všude, takže sehnat je není vůbec žádný problém.
Foto: pixabay
Portulaca (80 fotografií): hy, rozmnožování a péče
17. Kozlyak
Přestože se nejedná o zrovna libozvučný název, jedná se o běžného zástupce motýlokvětých. Možná ho znáte pod názvem mechovník nebo mřížovník. Sktura houbovitého klobouku je velmi pórovitá.
Foto: zen.yandex
18. Houba Caesar
Nazývá se hřib císařský, protože se podobá jedovatému hřibu muchomůrce červené. Je to však jedlá houba s krásným zlatým kloboukem, hladkým povrchem a příjemnou chutí.
Foto: pinterest
19. Mrkvový vršek
Mrkvové vršky mají zvláštní chuť, která je řadí mezi nejcennější houby. Zářivě oranžové destičky zajímavě reagují na kontakt se vzduchem – zelenají.
Foto: teplica-one
20. Hrdlička tlustonohá
Neobvyklý zástupce opěnky s hnědou šupinatou čepičkou. Má mírně nahořklou chuť s výraznými tvarohovými tóny. Nejlépe se projeví po uvaření.
Foto: vk
21. Dubovik
Další chutný h hříbku, rovněž podobný hříbku. Roste, jak lze snadno uhodnout, v dubových lesích. Poznáme ji podle tmavší šedohnědé barvy.
Foto: sady-msk
22. Tančící houba
Aka grifola. Navenek houba připomíná kouli složitě srostlých tenkých a zvlněných kloboučků. Rostou ve velkých skupinách a maskují se pod kůrou stromů.
Foto: nazya
23. Lanýže
Lanýž je těžké obecně nazvat houbou – je zcela neatraktivní a nevýrazný, a to i bez stopky. Lanýže se ukrývají v zemi a těžko se hledají, ale jejich jedinečná chuť všechny obtíže ospravedlňuje.
Foto: sdelai-lestnicu
24. Bílý subloading
Někdy se jí říká suchá ška, ale ve skutečnosti vůbec nepatří do tohoto rodu. Má nevýraznou chuť, ale je velmi rozšířená po celém kontinentu.
Foto: dkvitin
Physalis (60 fotografií): hy, péče a výsadba v otevřeném terénu
25. Modřiny
Na první pohled může tato houba vyděsit, protože při sebemenším mechanickém poškození zmodrá. Navíc se jedná o velmi jasný odstín modré. Látka, která tuto reakci způsobuje, je však zcela bezpečná.
Foto: pholder
26. Moha
Této houbě se také říká slimák. Přesto je však docela chutná. Dalším významným kladem mohy je, že ji nelze zaměnit s jedovatými houbami – nemá žádné dvojníky.
Foto: fermerss
27. bková špachtle
Říká se jí také bkovitá lopatka, protože se jí trochu podobají. Lopatkovec má však stejnoměrně tenkou lodyhu a šedohnědší odstín. Chuťově je houba spíše nevýrazná, ale zajímavá.
Foto: mycoweb
28. Succulent
Má několik dalších názvů – kamzík a šedý jeřáb. Houba vyžaduje opatrné vaření, ale její jasná a výrazná chuť za to rozhodně stojí.
Foto: id.battagliadifiori
29. Morel
Smrže rostou zvláště ochotně na místech starých požárů a vykácených lesů. Jak už název napovídá, jedlé smrže jsou zcela jedlé a není třeba je ani předem vařit.
Foto: stom-mag
30. Žlutý hříbek
Říká se mu také hřib polobílý a jsou to skutečně blízcí příbuzní. Roste nejčastěji v horských oblastech a je vhodná k sušení nebo nakládání.
Foto: sdelai-lestnicu
31. Valui
Nebo žáby. Tato houba s pevnou bílou dužninou a deskovitou skturou patří mezi sýrovce. Klobouk hřibu je žlutý nebo hnědý a stářím se zplošťuje. Mladé houby jsou dobré do marinád, ale je třeba je namočit.
Foto: ofazende
32. Kudlanka nábožná (Lilac-footed caddisfly)
Další zástupce své rozsáhlé čeledi, který je ceněn pro svou neobvyklou nasládlou chuť. A také pro svůj neobvyklý vzhled, protože její stonek má skutečně bizarní fialovou barvu.
Foto: cypressgarden
Pergola v krajinném designu: 60 krásných nápadů
33. Žlutá šeň
Jedna z nejcennějších hub v našich zeměpisných šířkách. Má velký masitý klobouk žluté nebo oříškové barvy s mírně lepkavou pokožkou. Dužnina má zajímavou ostrou chuť.
Foto: agroflora
34. Hřib svatého Jiří
Je známý také jako hřib májový. Má velký klobouk jemně krémové barvy na pevném bílém třeni. Nejčastěji roste na loukách a pastvinách, ale lze ji najít i v lesích.
Foto: meotyda
35. Tuk
Jedná se o jedlou pavoukovitou rostlinu, která roste obvykle v mechových lesích a porostech. Stonek připomíná prázdný sud, který se blíže k víčku zužuje.
Foto: whoispro
36. Zlaté šupiny
Tuto houbu si prostě nelze s ničím jiným splést. Od stonku až po klobouk je pokryta zlatými šupinami. Má velmi neobvyklou sladkou chuť, ale pozor, u některých lidí může způsobit žaludeční potíže.
Foto: vk
37. Veverka
Nebo bílý puchýř. Houba s malým nálevkovitým kloboučkem, který se stářím žloutne a vyhlazuje. Obvykle rostou bělozářky ve velkých skupinách. Pozor na to, že jeho mléčná šťáva je poměrně žíravá.
Foto: 1rassada
38. Blagushka
Této houbě se také říká žampion lesní a opravdu se podobá známým houbám v obchodě. Má velký hnědý vejčitý klobouk na bílé stopce.
Foto: wikigrib
39. Hříbek královský
Je poměrně obtížné ho sehnat, ale o to cennější je jeho hutná a bohatá chuť. Tento hříbek se snadno pozná podle červenorůžového odstínu klobouku. Rozříznutá dužina se na vzduchu zbarvuje do modra.
Foto: wikigrib
40. Žlutý ježek
Je to nejen chutná, ale také velmi vhodná houba, protože se nemusí nejprve namáčet ani vařit. Zvlněný klobouk je na spodní straně pokrytý drobnými ostnitými výrůstky.
Foto: fotoload
