Vynálezce Engelbert Zaschka byl jedním z prvních průkopníků vrtulníkového průmyslu v Německu. Tento vynález však neměl s letectvím vůbec nic společného. Navrhl a sestrojil skládací tříkolové vozidlo.
V roce 1929 vypracoval projekt automobilu určeného pro chudší vrstvy obyvatelstva. Podle konstruktérovy představy měl být vůz sám o sobě levný – ne dražší než 1000 říšských marek (mimochodem Hanomag Kommissbrot, nedávno stažený z výroby, stál 2000) – a nevyžadoval další „luxus“ – garáž.
Stroj, který postavil, by se dal pravděpodobně označit za ideového předchůdce českého Velorexu – byl to také tříkolový stroj s motorem vzadu a měl karoserii v podobě prostorového trubkového rámu potaženého nepromokavým materiálem (v tomto případě vinylem). Jednoválcový vzduchem chlazený motor („chladič“ vpředu byl jen designovým prvkem) jej dostal až na rychlost 40-50 km/h.
Aby bylo možné vůz skladovat bez garážování, byl vyroben… skládací. Stačilo odšroubovat několik šroubů rámu (samozřejmě po předchozím odstranění vinylového obložení, čelního skla, sedadla a sloupku řízení) a vůz se rozpadl na tři kompaktní části, které bylo možné uložit do sklepa nebo na jiné odlehlé místo. Montáž a demontáž trvala pouhých 20 minut.
Tzaszka měl v plánu svůj stroj vyrábět sériově, ale od této myšlenky musel upustit. Prostorový rám se ukázal být pro sériovou výrobu příliš komplikovaný a jeho cena výrazně převyšovala odhadované náklady na celý stroj.
Varianta téhož vozu s celokovovou nosnou karoserií byla sice méně pracná na výrobu, ale nebyla o mnoho levnější a byla mnohem těžší. Myšlenky na použití takových exotických materiálů, jako je gumobeton a vyztužené dřevo, jako materiálů pro karoserii zůstaly jen nápady…..
Vynálezce Engelbert Zaschka v Berlíně, 1927.
